Na krizi středního věku a dny plné breku nejsem ještě zralá žena, ale v pondělí (7. 6.) jedna titěrná kulka postřelila i mě. Všechno startlo stahováním a zálohováním fotek z několika písidel na externí hadr, při té příležitosti jsem si fotky prohlížel a přemýšlel nad tím, jak krásné a hodné holky jsem bezcitně opustil, jak některé byly dokonalé. No a já dumal, zda mi to za tu bezstarostnou životní jízdu nevypočitatelným tobogánem stálo. Stálo, jen doufám, že můj příběh bude mít šťastný konec. I na slzy došlo, nebyly Stalinovy, byly vydatné a mně se ulevilo, uf. Doufám, že podobná krize zase nějaké to pondělí nepřijde. Přišlo mi toho moc, co mám v životě za sebou, už i fotky staré 4 roky mi připadaly jak z jiného života. Ze života hodného chlapce :) Fotky mají jednu prohnanou vlastnost. Většinou uchovávají jen ty kladné vzpomínky, hádky a rozepře přeci nikdo nefotí. Chmury z ďury odehnal brácha, který se stavil na kus žvástu a jednu kusovku. Doporučil mi na čumendu seriál Jmenuju se Earl. Kdo nezná, mohu doporučit – berte to vážně, jen tak něco nedoporučuji!
Není to tak dávno, co jsem byl skálopevně přesvědčen, že mám s většinou lidí pohodové vztahy, ale poslední dobou to skřípe na dvou frontách. Frontou první je kauza jednoho mého čupr kámoše od školky. Už se mnou nechodí na akce, sedí doma na zadku a je rád, když ho přítelka pustí na fotbal nebo do práce :) Chodí spolu rok a půl, nakýbloval si jí domů a dva dny poté, co mi říkal, že dítě tak za dva roky, zjistil, že bude otec. Pověděl jsem mu o své teorii, že to na něj chudá dívčina z chudých poměrů ušila, nezbylo mu než souhlasit. 1. byla to těžká kuřačka a nečekaně přestala kouřit, 2. přestala brát prášky ze zdravotních důvodů, za 3. toužila po miminku jako šejk po 6 manželkách, dalšími body Vás zde nebudu probodávat. Je to šílený propletenec, jejich vztah neměl na růžích ustláno a já byl ten, kdo lepil. Teď bych si nejradši jednu vlepil, vše se otočilo proti mně. Ten blb totiž mojí teorii vykohoutil i jí a ona se proti tomu i proti mně prudce ohradila. Najednou měla pocit, že já jsem ten rozvraceč, že kámošovi strašně závidím krásnou ženu a že bude mít miminko, prostě komedie stříknutá hodně do tragi. Tak ho nechávám hnít v jejich idylickém hnízdečku pod heslem: „sereš na mě, seru na tebe“.
Druhou kauzou frontovou je přítelka mého bratříčka. S tím blonďatým kuřátkem jsem totiž před bráchou chodil já, po měsíci jí dal kopačky a vehnal bráchovi do náruče. Bylo to zvrácený a bylo to chtěný. Ještě ten samý den se spolu vyspali a začali spolu chodit. Jenže ta „beruška“ ode mě za měsíc dostala 2x kopky a já naboural její mladistvé ego. Výsledek: pomlouvá a škodí, kudy chodí. Co se o sobě dozvídám za historky z natáčení, to je hodné ocenění intrikářka roku – v kapse se mi otevírá kudla. Dnes již vím, že dohodit bejvalku své vlastní krvi byla fatální chyba. Tyhle rybky se mají hodit do vody a poslat po proudu do pr...yč! Ale je to složitější než sestavit Merkur z Merkuru, oni se k sobě ták hodili!
V úterý (8. 6.) jsem byl po práci s kolegyňkou 90-60-90 na badmintonu (moc dlouho jí to netrvalo) a pak odmočit tělo v bazéně. Šťabajzně Alici je 38, ale udržovaná panička, panečku. Jezdí si v meďouru a bydlí kousek za Prahou ve středověké tvrzi. Ale je to podšívka podšitá, je třeba si jí držet od těla, jinak by z čl. mohla zůstat hromádka popela. Pak jsme zašli na čajík a pytlík karamel a já si ošmatlal její .. iPhone a McBook. Poklidnou atmosféru rozřízl zlitý pakomarád, který volal, že poslal přítelku do řiti a za námi se přiřítí. Já blbec mu řekl, kde sedíme. Přikvačil, panákem se nasvačil a bez poklony začal propagovat své agresivní sklony. Občas nechápu, kde se to v lidech béře. Tenhle 120 kg týpek je střízliv nejvtipnější kolík v celém stanovém městečku, hodný, obětavý, sportovec. Jak přičichne slivovici, leze mu to na palici. Začne řešit psycho stavy, hoďte ho do horké lávy. Jednomu známému při laškování zlomil nos, zkoušel na něj otočku á la Van Damme. Pobyl s námi necelou hodinku, byl vyslyšen, klekl si na kolena, omluvil se, pomodlil, skočil do taxíku a odjel do bordelu. Ale jinak jsem s 90-60-90 skvěle pokecal a to jsme pili čaj. Zjištění: i po 4 čajích jí můžu mít jako zpraku :)
Ve středu (9. 6.) jsem zjistil, že seriál
Jmenuju se Earl je chytlavější než melodie Michala Davida a celý večer jsem se u něj zabednil. Zaprvé byl čas na oraz, zadruhé mě ve dnech následujících čekal trojbob vykutálených akcí (Čtv – fest, Pá – jiný fest, So – svatba) a zatřetí se rád řehtám jako kůň. Pokud se rozhodnete koukat, určitě si to dejte od začátku, ať se skamarádíte s hlavními hrdiny. Nejlepší díl je Hráli jsme v seriálu (2. série, 12. díl), shodou okolností je to zatím poslední, co oko mé slzavé vidělo. Jo a objednal jsem si pizzu a za poslední 2 objednávky má pizzérka nelichotivé skóre: 2x mi dovezli úplně jinou. Co tam dělá za dementy, Hawai místo Carpacie? Strčte se do pece a zavřete za sebou vrátka!
Když už jsem si tento report trošku zanadával, ještě malinko přiložím polínko. Na Facebooku prosakují prázdné životy jako nikde jinde, navíc si tam skvěle odfiltrujete blbouny od hlavounů, u některých lidí mě jejich demence opravdu překvapila. Jinak je to mor, ale to víte. Další věc: ICQ. Píšu tam kámošce, že dáme něco párků v bárku, ona se však musí učit na zkoušku (prdlajs, je líná jako veš), i přesto se se mnou 2 hodiny dokáže na „ajsku“ vykecávat. Nebyly by ty 2 hodinky v baru mezi lidmi trošku lepčejší? Nebuďte na tom netu tak přilepený! Točte se, pardálové! Kdysi jsem četl úsměvný text pojednávající o závislosti na internetu. Autora zaboha nenapadlo, že většina bodů bude za pár let normou. Třeba tam byl bod: jste závislí, když se ve 3 ráno probudíte, jdete se vyčůrat a při té příležitosti mrknete na mail, jestli vám nááhodou někdo nenapsal. Onehdá to byla sci-fi sranda, dnes žádná bžunda, dá se to aplikovat na MORBOOK.
Konečně se dostávám k meritu článku a horečce čtvrteční noci. Zanedlouho mi bude 31, ale dívenky mě šacují na 24, max. 25 let. Proto si můžu dovolit chodit na studentské akce a nepůsobit jako pěst na kukadlo. Dne 10. 6. se v Praze konal open air festival punkové muziky a já rád létám nejen ve snu, proto vzhůru za pogem. Na akci nebyly žádné davy, točili tam řídké pivo, ale objekty k lovení se daly najít velice snadno. V průběhu show předposlední kapelky jsem oslovil opuštěnou dívčinu sedící na zeleném pažitu a byl přijat s úsměvem. Absolvovali jsme výživný pokec, ale do kalhotek by mě ani náznakem nepustila. Postupem času z ní vylezlo, že je zadaná, chodí s profesionálním vojákem, vztah sice stojí za zlámanou grešli, ale ona ho miluje, a proto mi sice dá číslo, můžeme někdy někam zajít, ale to je tak vše, co mi může slíbit. Velice úsměvné. Radši bude nešťastně zamilovaná, než šťastná, svobodná s otevřenými možnostmi, jen se natáhnout.
Oslovil jsem dívku dne č. 2. Ta tam byla s další punkgirl, ale pokud nemá kamarádka 2 metry a v ruce bič, neleknu se a neutíkám pryč. Začal jsem Jitku a Báru II. bavit, pozval je k okřídlenému stánku na opilá křídla. Zhruba v polovině skleničky Jitka prohlásila, že musí jít naproti svému bývalému, Bára II. se rozhodla počkat na ně se mnou. Nabídl jsem Barušce, že na ně můžeme počkat v blízké kulečníkové herně (projekce na festu skončila), kde navíc popíjí grupa z mého ghetta. Souhlasila, připálil jsem jí cigáro a šlo se. Kámoši vždycky čumí jak péra z éra, s kým to zase cloumám v objetí alkoholových výparů. Závidí, neschopáci pupkatí :) Dali jsme si kulečník a já se dozvěděl, že Bára II. je znamením ryba. Hurej! Moc pěkná rybka. Drobná dívenka s filmovým úsměvem, příjemná, vnímavá, pozitivní, přirozená, rozverná, upřímná a veselá – ŘEZIVO! A hlavně? Holka, co má ráda punk, sex, pivo! To je pak radost tenhle život. Je s podivem, jak mi to všechno klape. Hlavní je mít sebevědomí, nepřipouštět si porážku. Hodit po dívence virtuelní laso, ze kterého se pod tíhou panáků nedokáže vyvlíknout.
Po svádění u kulecu už mi Bára seděla na klíně a já věděl, že pohár pro vítěze dnešního večera je blízko. Přišla Jitka s bývalým a já byl překvapen: Jitka taková celkem příšerka a ten její bývalý Honza, to byl playboy k pohledání – nebyl to náhodou profesionální společník?:) Nebo jeho sebevědomí nebude na výši a nebo je v tom jiné nebo. Oni šli na kulec a já plánoval únos Báry. Ven ze zaflusané herny jsem jí vylákal na to, že vím, kde je zakopaný poklad. Mluvím tu o geocachingu, kdo ví, ví. Udělal jsem jí krátkou přednášku, představil tuto celosvětovou hru, ale stejně na mě koukala zjara, Barabara. Po nalezení pokladu jsem měl v záloze několik dalších, mrkli jsme na sebe a ona neodmítla otevřené dveře do taxíku. Dobrá, trochu remcala. Pak ještě volala Jitce a vysvětlovala, jak se věci mají. Další keška už neproběhla, nabídka pozdní večeře v mé náruči se shledala s palcem nahoru.
Kolem půlnoci zaparkoval dročkař u mého království. V příbytku jsem nabídl Báře II. nakládaný hermelín a pivo. Žádným jiným alkoholem jsem nedisponoval. Hermouš od ségry bezkonkurenční, Pardál obstál také. Byla teplá jarní noc a já v létě občas spávám na balkóně. Hodím pod a na sebe tlustý komunistický spacák a do rána si narovnám záda jako nikdy. Navíc se mi tam spí naprosto bombózně. Tento nápad mi duch noci vnukl i v tomto případě a než bych řekl Bára II., byli jsme tam oba dva. Poslouchali jsme ticho, popíjeli pivísko a v tmavé noci rozjímali nad životem. Naše debata začala nabírat příliš filosofický ráz, musel jsem to rychle utnout, abych jí mohl ojet jako zvíře. Doufám, že jsme nevzbudili sousedy, protože to nebylo žádné šolichání, ale výbuch emocí. Bára II. neměla problém dosáhnout orgasmu. 1. si přivodila rukou, když jsem jí nabodával na klasiku, 2. na koníčka, kdy nejprve skákala nahoru dolů, brzy jsem pochopil, že vyžaduje klouzavé tření a 3. dostala bonusem nazvaným jazykové tornádo (Prci, Prci, Prcičky). Pak jsme si zahráli na hafany a přišla řada i na mě. Sprcha, vyčůrat a spát!
Na romantické usínání a sladké sny jsem přinesl mp3 přehrávač se zdířkami na 2 sluchátka a pustil tam vážnou hudbu. S Bárou II. na rameni a Stravinským v uších se mi usínalo fanfárově. I přes výhrady MILUJU ŽIVOT!
DODATEK: úvodní piesnička lihová je od kapely The Fialky, poslechněte další hulákandy od skupiny
Nežfaleš (doporučuji fláky z nového alba Existence ztracený a Úspěch). Obě byly z vidění a slyšení na zmiňovaném festu. Vohul to na plný kule nebo se běž zahrabat do pole :o)